Cibela poskytuje azyl týraným zvířatům a hledá jim nový domov

Zvířata nemají na této planetě lehký život. Člověk jim často připravuje bolest a utrpení. Řada divokých šelem a živočichů byla vyhubena nebo je před vyhynutím. Naše zvířecí druhy týráme v cirkusech, chlévech, halách, klecích... Řada z lidí dokáže ubližovat i zvířatům nám nejbližším, psům a kočkám. Naštěstí mezi námi žijí lidé, kteří se snaží pověst člověka zachránit a pomáhají, kde se dá. Patří mezi ně i jedna ze zakladatelek spolku Cibela z Jindřichova Hradce Petra Jirsová.

Img_7459

Přijíždím do jihočeského města dozvědět se více o Cibele a jejím fungování. S paní Petrou se potkávám v jednom z městských parků, kde je právě na procházce se dvěma svými svěřenci, psy Čertíkem a Žerykem. „Čertíkovo neštěstí začalo, když se stal nevhodným dárkem pro babičku. Ta ho nezvládla, a tak skončil u nás. Po nějakém čase si ho vzal manželský pár, který jej ale po pár měsících vrátil s tím, že jim utíká, dělá nepořádek a neposlouchá. Myslím ale, že problém byl někde jinde. Paní začala chodit do práce a už neměla čas se o něj starat,“ přibližuje Čertíkův osud usměvavá Petra Jirsová a hladí psíka, černého jako uhel, po hlavě. Kolem nás nedůvěřivě našlapuje druhý pes Žeryk a opatrně si mě očichává.
„Žeryka měl starší manželský pár. Když pán umřel, musela se paní přestěhovat z domku do bytu, ale bála se, že si Žeryka nemůže vzít sebou. Nyní uvažuje, že by si jej vzala zpět, ale protože ji čeká několik operací, nebylo by to ideální řešení,“ seznamuje mě Petra s Žerykovým osudem.

Zvířata nežijí v klecích, ale v domácím prostředí

O několik minut později, když už sedíme nad šálkem kávy v jedné z místních kaváren, se Petry Jirsové ptám, co je to vlastně Cibela? Jde o běžný psí útulek? „Ne, ne, jsme spíš něco jako zvířecí Klokánek. Bereme si do domácí péče vždy jen několik málo psů nebo koček. Poskytneme jim azyl na dobu léčení a základní výchovy, a poté jim začneme hledat nový domov. V péči máme na každé stanici kolem dvou až čtyř psů a kolem deseti až patnácti koček. Každé zvíře, které se k nám dostane, ošetříme, odčervíme, kočky kastrujeme a naučíme je základním hygienickým návykům. Zvířata u nás nežijí v klecích, ale v normálních a běžných domácích podmínkách, jako by byly naše vlastní“ vysvětluje Petra Jirsová.

Původně chtěly pomáhat útulkům

Zajímá vás také, co se skrývá za jménem Cibela? „Ten název jsme vytvořili z písmen pejsků, které měla trojice jeho zakladatelek, Cibalka, Besinka a Eli,“ prozrazuje Petra. Cibelu společně s Petrou Jirsovou zakládaly Pavlína Řežábková a Michala Strnadová. Mladé ženy chtěly původně pomáhat některému z existujících útulků tím, že mu zajistí administrativu a sponzory. Nějaký čas spolupracovaly s jistým útulkem u Jindřichova Hradce. Nakonec se ale kvůli rozdílným představám, jak má pomoc zvířatům vypadat, s útulkem rozešly a začaly přemýšlet, co dál. V té době se dozvěděly o pejsích, kteří patřily rozvádějícím se manželům. Paní se odstěhovala a pán nechal oba psy uvázané u boudy, aniž by se o ně staral. „Tehdy tvrdil, že jsou to psy jeho bývalé manželky a proto ho nezajímají. Nakonec se nám ho podařilo přesvědčit, aby pejsky předal nám, a tak Dino a Rony skončili v naší péči. Podařilo se nám je dát do kupy, vykrmit, vyléčit a najít nové majitele,“ vzpomíná Petra Jirsová, jak vlastně před lety spolek Cibela vznikl.

Každý rok umístí 100 koček a 60 psů

Dnes má Cibela čtyři pobočky, dvě v Jindřichově Hradci, jednu v Nové Vsi u Chýnova a jednu v Praze. Každý rok se jim podaří najít nový domov přibližně pro sto koček a šedesát pejsků. Průměrná délka pobytu zvířete je kolem dvou měsíců. „Pejsků a kočiček, kteří potřebují pomoc, neustále přibývá, jsme proto rádi za každý sponzorský dar i nového člena, který nám pomůže s fungováním spolku nebo založí vlastní pobočku,“ podotýká Petra Jirsová. Upozorňuje přitom ale, že práce je to velmi náročná a nevýdělečná. „Z darů a grantů platíme zvířatům krmivo a veterinární péči, vše ostatní je v režii našich dobrovolníků. Někdy je to náročné, ale ty šťatstné pohledy zvířecích očí, když najdou nový domov a lásku, jsou k nezaplacení krásné,“ dodává Petra Jirsová s malou slzou u oka. A mě je v tu chvíli jasné, že jsem potkal skutečnou psí a kočíčí mámu. Je to úžasný pocit vědět, že i v dnešní době nekonečné honby za ziskem a plnými konty, existují lidé, kteří všechen svůj čas i peníze rozdávají opuštěným a týraným „němým tvářím.“

Potřebují vaši pomoc:

Pucifousek

Pucifous je hodný statný kocourek zvyklý žít venku, ale bude rád i za bydlení uvnitř. Před 2 lety mu zemřel majitel a od té doby byl odkázán na sousedy, kdo ho nakrmí. S ostatními kočičkami je nekonfliktní. Na kočičí záchůdek chodí 100%. Pucifousek k cizím lidem hned nepřijde, ale po seznámení je to také mazílek a moc rád si sám chodí pro pohlazení.
Má menší vadu očí, očička má hodně zapadlá a jsou v nich viditelné srůsty. Byla mu provedena operativní korekce víček a ta mu velmi pomohla, takže ho již netrápí žádné výtoky a není třeba o očička dále pečovat jako dříve, kdy mu řasy dráždily rohovku.

Pucifous1

Terence
Dvouletý kříženec německého ovčáka, 5x vrácen z adopce, pokaždé z naprosto nesmyslných důvodů či stěhování. To je náš Terence.
Tenhle pejsek má opravdu v životě smůlu, během dvou let změnil tolikrát svůj domov, že už to ani není možné. 4x se vrátil normálně přímo k nám, tentokráte to však bylo jiné.
Ve smlouvě máme výslovně uvedeno, že nový majitel nesmí předat zvíře třetí osobě a je povinnen ho vrátit do péče Cibela z.s., pokud se o něj již nemůže starat, bohužel se tak právě v případě Terence nestalo. Majitelka se ani neobtěžovala zavolat či napsat, že psa musí dát pryč. Zveřejnila inzerát, že psa daruje a předala ho zájemci, který si pro něj přijel, aniž by nás o tom jakkoli informovala. Když jsme tuto skutečnost zjistili, snažili jsme se s ní spojit telefonicky. Telefony nám samozřejmě nezvedala, pouze zaslala e-mail, že se stěhují, Terence se má dobře a že je v současné době na hlídání u tety, než se slečna přestěhuje. V té době byl ale již Terence úplně někde jinde.

Terence

Howard
Howard je hodný, mazlivý kocourek. V bytě je čistotný, chodí na kočičí záchod. S ostatními kočičkami je bezproblémový. V Cibele je od konce srpna.

Howard

Další nabídku zvířátek k adopci najdete přímo na stránkách www.cibela.cz

Sledujte nás

Hugova dobrodružství

Rychlý kontakt

Socialní - vždy jako poslední článek!!!