Letošní říjnové počasí opravdu překvapilo. Minimum mlh a spousta sluníčka. Ideální podmínky pro cyklistický výlet. Třeba do míst, kde vzniklo legendární ruchadlo.

K výšlapu za poznáním nemusíte mít vlastní kolo. Stačí zavolat do některé z půjčoven Českých drah a bicykl si nechat přivézt do vybrané stanice. V mém případě šlo o Přelouč nedaleko Pardubic.

Smutný život vynálezců

Přelouč je město nevelké, ale bohaté na historii a památky.

Od nádraží stoupám do mírného kopce ke kostelu Navštívení Panny Marie postavenému v letech 1682 až 1684. Právě u zdi zdejšího svatostánku je od roku 1849 pochován František Veverka, jeden z vynálezců ruchadla.

Život slavných bratranců Václava a Františka, kteří žili ve zdejším kraji v letech 1790 až 1849, nebyl vůbec jednoduchý. Oběma zemřela většina dětí, brzy ovdověli, a přestože vynalezli unikátní pluh, skonali v bídě. Oba v únoru roku 1849.

Kostel s kadibudkou

Sjíždím z kopce do staré části města. Na Masarykově náměstí stojí barokní domy ze 17. století společně s empírovými z přelomu 18. a 19. století. Prostranství se také pyšní honosnou novorenesanční budovou Občanské záložny postavené v letech 1899-1901 podle projektu Rudolfa Křiženeckého. Ze stejného období pochází také budovy základní školy, které dotváří kolorit náměstí. Na místě nižší školní budovy stávala dříve radnice postavená v roce 1484, ve které v letech 1813 až 1818 žila autorka první domácí kuchařky Magdalena Dobromila Rettigová.

Jen o pár metrů dál se nachází kostel svatého Jakuba, jehož původ sahá až do 14. století. Při vší úctě k dílu předků a církevním stavbám, mě ale u tohoto díla nejvíce zaujala kadibudka umístěná u levé kostelní zdi. Od jedné z návštěvnic se dozvídám, že „budečka" je skutečně funkční a slouží účastníkům bohoslužeb. Bohulibý nápad.

Sláva dabingu

Po cestě míjím stavbu evangelického kostela z roku 1905, na jehož zahradě se nachází pamětní kámen připomínající svržení 125 přeloučských husitů do kutnohorských šachet v roce 1421.

Poslední přeloučskou zastávkou je pro mě rodný dům Františka Filipovského. Stavba je v rekonstrukci a díky tomu si mohu prohlédnout i jeden z pokojů, v němž znamenitý herec prožil dětství. Místní lidé na svého Františka „Funese" Filipovského nezapomněli. Na jeho počest každoročně pořádají festival Přelouč – město dabingu a udílejí ceny mistrům tohoto řemesla.

Vracím se k silnici a s mírným větrem v zádech mířím do obce Břehy. Zde se občerstvuji ve vyhlášené restauraci Cikánka a pokračuji do Semína. V nenápadné obci, která je tak trochu ve stínu sousedních Kladrub nad Labem, je řada památek. K dominantám patří zámeček z 16. století, který se v roce 1861 dočkal přestavby na pivovar. V současnosti bohužel není v nejlepším stavu. Na opačném konci vsi se pak nachází románský kostel svatého Jana Křtitele s vedle stojící unikátní dřevěnou zvonicí ze 17. století. Semín je i rodištěm známého architekta Josefa Gočára.

Za malou zajížďku do lesa stojí také technická zajímavost v podobě akvaduktu, který převádí vody Opatovického kanálu přes tok Sopřečského potoka.

Něco pro romantiky

Opět nasazuji přilbu a mířím do míst proslavených chovem kladrubských běloušů. Hřebčín vznikl již v roce 1579, později jej v roce 1771 obnovil císař Josef II. a od té doby funguje nepřetržitě. Nachází se v dvoukřídlém zámku, k němuž náleží i kostel svatého Václava a Leopolda.

Zdejší krajina je plná krásných vzrostlých stromů, zvláště pak areál bažantnice Mošnice potěší každou romantickou duši. Je ale čas procitnout a vydat se na nádraží v Řečanech nad Labem. Opouštím bažantnici a mezi stromy v dálce vidím jednu z vymožeností současného světa, elektrárnu Chvaletice. Přibližuji se k moderní civilizaci, ale nejraději bych bicykl obrátil zpět.

Až se i vám zasteskne po „starých dobrých časech" zkuste se vydat do okolí Přelouče. Pěšky, nebo na kole. Nebudete litovat.