Unikátní muzeum, středověká tvrz, romantický rybník, zlatá stezka i renovovaný zámek. To vše na mě čeká při dnešním putováním z obce Kamberk, přes osadu Roudný do vesnice Libouň.

Vystupuji z autobusu na vzorně udržované návsi v Kamberku a mířím za první historickou zajímavostí, kostelem svatého Martina. Původně gotická stavba se v roce 1720 stala obětí požáru a na jejím místě vznikl současný barokní svatostánek.

Další významnou památkou je Kamberská tvrz, která byla založena již ve 13. století pány z Landštejna. V 15. století poprvé zpustla, ale ještě na konci stejného století se dočkala obnovy a sloužila až do roku 1785, kdy se změnila ve faru.

V roce 1869 ji poničil další z rozsáhlých požárů a trvalo dva roky, než ji opravili. Budova dnes opět prochází rozsáhlou rekonstrukcí a není přístupná. Nejhezčí pohled na ni se návštěvníkům naskytne od zdejšího rybníku.

Unikátní muzeum

Vracím se do centra obce a hledám Muzeum venkova. Nacházím jej v budově obecního úřadu a pošty.

Přestože je pondělní odpoledne a starostka Alena Jenšíková vede zasedání obecní rady, dělá si na mě půlhodinku času a unikátním muzeem, které tvoří přes pět stovek exponátů, mě provádí.

„Vše, co zde vidíte, je nějakým způsobem spjato s Kamberkem. Všechny věci pocházejí od místních lidí a v minulosti se používaly při běžném životě," říká a při otázce, kdo je autorem expozice, trochu zčervená. „Většinu věcí posháněl můj manžel, který je už bohužel dva roky po smrti. Bylo nám líto nechat odvézt na skládku věci, které už lidé nepotřebovali nebo nechtěli. Tak jsme je schovávali, a když už jich byla pěkná kupa, vymysleli jsme tohle muzeum."

Šichta u mlátičky

Výjimečné je muzeum také v tom, že vzniklo bez jakékoliv dotace. Vše si místní vybudovali vlastní pílí a z vlastních prostředků.

Výstavní prostory jsou ve dvou budovách, mimo obecního úřadu, kde se můžete vrátit například do školních lavic z počátku minulého století, zabraly také část bývalé záložny. Zde můžete obdivovat starou zemědělskou techniku a domácí hospodářské potřeby, jako je například máselnice. Na vlastní ruce si zkouším obsluhu přes sto let staré mlátičky a skláním se před našimi předky. Mám co dělat, abych mohutným a těžkým kolem alespoň dvakrát otočil. Představa, že bych to měl dělat například deset hodin, je příšerná.

Muzeum nemá pevnou otevírací dobu, přístupné je obvykle jen po telefonické domluvě. Nemusíte se ale bát, že budete někoho obtěžovat. „Jsem buď na úřadě, nebo doma a do muzea vždy ráda zaběhnu," dodává Jenšíková.

Jak se těžilo zlato

Mířím do nedaleké osady Roudný, kde je otevřená interaktivní naučná stezka o dolování zlata. Vybudoval ji Český svaz ochránců přírody ve Vlašimi v areálu bývalého zlatodolu, který byl podle historických pramenů nejvýnosnější v celém Rakousko-Uhersku a těžba zde skočila až v roce 1950.

Návštěvníci si nyní mohou vyzkoušet nejen hledání zlata, ale také prověřit znalosti ze života horníků.

Ve druhé části naučného putování mají možnost si s pomocí rýče vykopat kousky tavicí misky, které tu tvůrci stezky schovali do přivezené zeminy. Nutno dodat, že něco najít není vůbec žádný problém, takže si každý může odvézt malý suvenýr.

Zachráněný zámek

Opouštím „zlatonosný" Roudný a po malé silničce mířím do vísky Libouň. Zdejší dominantou je bezesporu zámek, který vznikl po roce 1690 na místě bývalé tvrze. V roce 1801 vyhořel a po dílčích úpravách sloužil jako sýpka. Nyní je v soukromých rukou a prochází rozsáhlou rekonstrukcí, která mu má vrátit původní podobu.

K historickým unikátům vísky patří i románský kostel svatého Václava s hranolovou věží. Kouzlo místa doplňuje socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1728 a dvě památné lípy v sousedství.

Ideální místo pro klidné spočinutí a přemýšlení o životě.