Soubor lidových staveb Vysočina, alias skanzen na Veselém Kopci, není třeba představovat, každý rok ho navštíví tisíce turistů. Kolik z nich si ale po prohlídce unikátních staveb najde čas i na „průzkum“ blízkého okolí Veselého Kopce? Těm, kteří po takovém poznání touží, nabízím dnes malou ochutnávku. Vydejte se spolu se mnou do Svobodných Hamrů, Trhové Kamenice a Horního Bradla.
Čeká mě přibližně dvanáctikilometrová cesta po zelené značce. Od skanzenu mířím do vesničky s příznačným názvem Dřevíkov. Osada je prvně doložena v roce 1542 a je v ní řada dochovaných roubených a zděných lidových staveb. Pokud bych za Dřevíkovem zahnul na polní a posléze lesní pěšinu, došel bych až k bývalému židovskému hřbitovu, pro dnešek ale tuhle odbočku vynechávám a mířím do osady Svobodné Hamry, které mají tři dominanty. První z nich je bývalá tvrz, která byla v 19. Století přestavěna na renesanční zámeček.

Hospůdka, kde cítíte dávné poutníky…
Jen o pár metrů níž stojí kovací hamr z roku 1827, jehož velké kladivo bylo poháněno vodou. Expozici, která dokládá, že zdejší obyvatelé byli více než zemědělci řemeslníky, doplňuje nejen množství nářadí, výrobků a velká výheň, ale také navazující mlýnice s ukázkou výroby jáhel z prosa a výroby krup. 
Za návštěvu také stojí unikátní roubená hospoda z roku 1794, která si do dnešních dnů zachovala svoji původní podobu a je radost v ní na chvíli posedět a vnímat energii předků, kteří zde sedávali dávno před námi. Dobíjím energii tekutým chlebem a česnečkou a posléze mířím k Trhové Kamenici.

Náměstí protkané historií
Cesta od rybníku na náměstí v Trhové Kamenici mi trvá asi 20 minut. V městysu na úpatí Železných hor, prvně zmiňovaném v roce 1349, je vše důležité a zajímavé pěkně seřazeno na hlavním Raisově náměstí.
Ve spodní části stojí stará radnice. Původně nízká stavba v barokním stylu, která byla obnovena po velkém požáru města, sloužila pro potřeby radních od roku 1835 a její součástí byla i šatlava. Dnes je zde restaurace a obecní politici se přesunuli do horní části náměstí. Zde také stojí původně gotický kostel svatého Filipa a Jakuba. „V letech 1737 až 1747 byl přestaven v barokním slohu. Při návštěvě kostela stojí za povšimnutí obraz nad oltářem. Obraz pochází z roku 1852 a je na něm vyobrazeno městečko té doby. Zajímavostí je i křížová cesta dřevěné plastiky na oltáři. Nachází se zde také nejstarší dochovaná památka celého okolí – náhrobní kámen majitele tvrze. Náhrobek je z růžového mramoru,“ dozvídám se z městského průvodce.

Škola osobností
V sousedství kostela se nachází nejstarší stavení v Trhové Kamenici. Z dřívější fary, která prý předtím byla rybniční tvrzí, je dnes muzeum Trhové Kamenice s obřadní místností a výstavním sálem, v němž se konají výstavy, koncerty a různé besedy.

Pro děti je pak připraveno Strašidelném sklepení, kde jsou k vidění místní strašidla.

Muzeum sousedí s budovou školy, která nese na své fasádě hned dvě hrdé pamětní desky,

První říká, že zde v letech 1877 až 1882 působil coby učitel český spisovatel Karel Václav Rais. Druhá je věnována řediteli Františku Hudcovi, který vedl školu v letech 1935 až 1941 a za svůj protifašistický postoj byl v roce 1943 popraven

.
Památkou je také kamenná kašna na náměstí pocházející z roku 1850. Používala se nejen jako zásobárna vody na vaření a praní, ale i jako napajedlo pro dobytek.

Odpustek jsem nedostal…
Opouštím malebné městečko a mířím po zelené značce do osady Zubří, před kterou je od roku 2004 v provozu rozhledna umístěná ve výšce 39 metrů na mobilním vysílači, jehož celková výška je 55 metrů. Na konci Zubří je také k vidění romanticky vyhlížející poutní kaplička svatého Jana Nepomuckého. Byla postavena v letech 1704 až 1705 a podle papežských bul z první poloviny 18. století získávali návštěvníci na tomto místě odpustky za své hříchy. Dnes se zde už nic nevydává, a tak si musím počkat na konec svých dnů, až se mnou zúčtují tam nahoře nebo možná dole. Kdo ví…

Končím s přemýšlením a pokračuji po zelené značce kolem osady Hluboká, za kterou na chvíli odbočuji ze své trasy, abych se v Polomi zastavil u opravovaného kostela svaté Kunhůty.

Tuto renesanční stavbu, která byla kolem roku 1750 barokně upravena, zachraňují nadšenci z občanského sdružení Polom. Více informací o kostele i sdružení či případných možnostech pomoci najdete na webové adrese www.polom.info.

Zodpovědní podnikatelé
Vracím se zpět na „zelenou“ a přes les směřuji do cíle svého dnešního putování, obce Horní Bradlo. Nejvýznamnější kulturní památkou obce je kaple Panny Marie, kterou nechali postavit František a Růžena Rüklovi v pseudogotickém slohu v roce 1893 architektem a stavitelem J.Schmoranzem.
Rüklovi přišli do Horního Bradla v roce 1865 a v polovině roku otevřeli v obci sklářskou huť, s níž přišel rozkvět zdejšího kraje. Sklářská huť byla v provozu, s přestávkou v období První světové války, až do roku 1940.
Na stránkách obce www.hornibradlo.cz si lze přečíst, kterak úspěšná podnikatelská rodina zvelebovala svůj kraj. Nelze se vyhnout myšlence, proč to dnešní úspěšní podnikatelé, až na čestné výjimky, nemají také touhu či potřebu něco vracet kraji, v němž žijí a podnikají…