Na přelomu října a listopadu vzpomínáme více než kdy jindy na své blízké zesnulé.  Proto jsem pro dnešní putování vybral poněkud netradiční a pro někoho možná až rouhačskou cestu.  Pokud máte chuť, čas, a také alespoň trochu nadhledu, zvu Vás nyní na putování z Krchova na Onen Svět.

Osada Krchov patří k obci Petrovice. Právě zde se zastavuji ještě před startem svého putování, abych se podíval na zdejší zámek, který byl postaven v 17. století a dnes slouží coby obecní úřad. V jeho těsném sousedství se nachází další zdejší historická stavba, gotický kostel svatého Petra a Pavla, který je bezesporu nejhezčí dominantou náměstí.  V místní cukrárně se zahřívám presem s kapkou rumu a pak již mířím na Krchov.

Zahrádka plná koz

Osada je opravdu hodná svého jména, živou osobu zde při své pouti nepotkávám. Stojí zde jen pár stavení a opuštěný areál bývalého statku.  Svá lepší léta má Krchov zcela evidentně již za sebou.  Zapózuji fotografce u cedule a vydávám se na jedenáctikilometrový výlet, na jehož konci bych se měl ocitnout na Onom Světě.

Přestože vítr je už docela hodně studený, cesta je příjemná.  První osada, do které na své pouti přicházím, se jmenuje Zahrádka a skoro přesně tak vypadá. Na začátku je malebný rybník a v centru vsi bývalý zámek, kde se dnes vyrábí a produkují výrobky z kozího mléka.  Mléčné dobroty ze zdejšího kraje pak putují přes jeden velký obchodní řetězec prakticky do všech koutů České republiky.  Nebo si je zájemci mohou zakoupit přímo zde, z malé prodejničky na dvoře.

„Cesta z Krchova na Onen Svět není zatím špatná, kdyby takhle vypadala i ta opravdu poslední cesta člověka, nemusel bych se už smrti bát,“ říkám si v duchu, když upíjím kozí kefír a ze Zahrádky mířím do Předbořic. Dominantou vísky, prvně zmiňované v roce 1218, je kostel svatého Filipa a Jakuba z konce 13. Století.

Víska jako ze starých dobrých časů…

Na zdejší návsi se napojuji na naučnou stezku Kovářovsko a po zelené značce mířím k další osadě pojmenované Jalovčí. Do vesničky, která je schovaná mezi lesy a loukami daleko od hlavních silnic, vede jen úzká cestička, která vypadá jako z dávných časů, kdy ještě vesnice a města nebyly plné smradících automobilů. V samotném středu malinkaté osady stojí kaplička, kterou nechali ze svých darů vybudovat místní lidé. Vysvěcena byla v srpnu roku 1931.

V současné době se o její čistotu a údržbu stará pan Daniel Kudela, který bydlí v domku naproti, jehož plot je před deštěm chráněn sbírkou hrníčků.  „Zdědili jsme starost o kapličku po lidech, kteří žili v tomto domku před námi,“ říká usměvavý muž a hned přináší klíče, abych se mohl podívat na kapličku i zevnitř. „Nyní už máme elektrický zvon, ale ještě před dvěma roky chodila manželka dvakrát denně zvonit ručně,“ dodává pan Daniel a nechává se ve dveřích kapličky fotografovat s Ludmilou Jarmarovou, zdejší starousedlicí, která se právě vrací z lesa s košíkem růžovek.

Loučím se se sympatickými obyvateli Jalovčí a na další cestu od nich dostávám ještě jeden tip. „Když před posledními domky v osadě odbočíte doleva, dojdete k soše Budhy, kterou zde v životní velikosti nechal vybudovat jeden z místních.“ Sochu Budhy nelze přehlédnout, její bílá barva svítí daleko do dálky. Mecenáše sochy se mi nepodařilo doma zastihnout, ale i z pohledu na jeho zahradu pojatou v meditačním stylu je jasné, že budhismus je jeho životní cestou.

Onen Svět s hospodou a rozhlednou

Od Budhy se vracím zpět ke své cestě a po naučné stezce pokračuji po loukách a přes lesy plné ostružin až k cíli své dnešní pouti.  Po necelých sedmi hodinách jsem došel na Onen Svět a musím říci, že to není vůbec špatné místo. Turistická chata s rozhlednou a hospůdkou, trampolína pro děti a houpací plachta pro znavené pocestné…  Škoda jen, že služeb restaurace a pohledu z rozhledny nemůžu využít, v říjnu je otevřeno jen o sobotách a nedělích. Ale takový je už můj osud, že mi pohledů z výšek není přáno.  Tak snad někdy příště a třeba i s Vámi! Této cesty z Krchova na Onen Svět se opravdu nemusíte bát! Krásný podzim a nezapomeňte  zapálit svíčku za všechny, kteří už došli na skutečný konec své pouti a jsou na Onom Světě, z něhož není návratu.